CASLIN
caslin2001
program
info
kontakt
ucastnici
sponsori
historie
fotogale

rie
english 
version

Poslední aktualizace: 28.6.2001

Sborník  |  Přednášky  |  Pracovní dílny  |  Akvárium  |

Sborník ze semináře CASLIN 2001 - Popis a zpřístupnění dokumentů : nová výzva

Využití konspektu v českých knihovnách: perspektivy, harmonogram

Bohdana Stoklasová
Národní knihovna České republiky

Úvod

Příspěvek o možnostech využití konspektu v českých knihovnách ilustruje vzájemnou souvislost témat zařazených do programu letošního semináře CASLIN. Jak napovídá název, těžištěm příspěvku jsou možnosti a perspektivy využití konspektu v českých knihovnách, jde tedy o přímou návaznost na příspěvek Mary Bushing "Vývoj praktického využití konspektu v akademických knihovnách: počátky a současná praxe". Součástí příspěvku je i úvaha o možnosti využití konspektu při strukturování zdrojů pro jednotnou informační bránu a ve většině pasáží je patrná úzká vazba na problematiku věcného zpracování.

Mary Bushing seznámila účastníky semináře s

  • historickým vývojem konspektu
  • principy konspektu (tematické skupiny, předmětové kategorie, možnosti dalšího členění, indikátory kvality fondů, indikátory jazykového pokrytí a ochrany fondu)
  • obecnými možnostmi využití konspektu
  • konkrétními příklady využití konspektu v zahraničních knihovnách.
Tyto znalosti a také informace o dostupnosti základních materiálů v češtině budeme potřebovat při následujících úvahách o možnostech využití konspektu v českých knihovnách.

Materiály k problematice konspektu dostupné v češtině

Poznámka: u všech dále uvedených materiálů se jedná o PRACOVNÍ, nikoli definitivní verzi překladů. Jde o zcela novou problematiku, která musí teprve "uzrát" v rovině věcné i terminologické.

Překlad základních materiálů uvedených na http://www.wln.org/wlnprods/aca a příklady využití konspektu v zahraničních knihovnách byly publikovány v časopise Ikaros:
Stoklasová, Bohdana, Kalíšová, Jana. Konspekt jako nástroj pro popis a hodnocení fondů. Ikaros [online]. 2000, č. 10 [cit. 2000-12-01]. Dostupný na: http://ikaros.ff.cuni.cz/2000/c10/konspekt.htm . ISSN 1212-5075.

Obsáhlejší materiál
Bushing, Mary, Davis, Burns, Powell, Nancy. Using the conspectus method : a collection assessment handbook. Lacey, Washington : WLN, 1997. 200 s.
byl zakupen do studovny knihovnické literatury OK. Prozatím je zde k dispozici v angličtině, NK připravuje jeho překlad do češtiny.

Tematické skupiny byly přeloženy, pro ilustraci jsou uvedeny dále. Tematické skupiny nemají vazbu na žádnou konkrétní klasifikaci, pořadí je abecední.

Antropologie
Biologické vědy
Divadlo, film, tanec
Ekonomické vědy. Obchod
Filozofie a náboženství
Fyzika a příbuzné vědy
Geografie. Geologie. Vědy o zemi
Historie a pomocné historické vědy
Hudba
Chemie. Krystalografie. Mineralogické vědy
Jazyk, lingvistika a literatura
Knihovnictví a informatika - všeobecné,
Referenční literatura
Matematika
Lékařství
Politické vědy
Právo
Psychologie
Sociologie
Technika. Technologie. Inženýrství
Tělesná výchova a sport. Rekreace
Umění a architektura, muzeologie
Výchova a vzdělávání
Výpočetní technika
Zemědělství

Předmětové kategorie nejsou pro MDT ještě hotové, OCLC na jejich přípravě v současné době pracuje, rozpracovány jsou pouze některé kategorie - ověřování probíhá v Národní knihovně (dále NK). V NK byla připravena pracovní verze všech kategorií, mezi verzí NK a OCLC však existují prozatím diference, které je nutné odstranit. Příprava materiálu je velmi náročná, po dokončení zde však bude na úrovni předmětových kategorií existovat konkordance mezi DDC a MDT, což bude mít velký význam pro možnost propojení řady mezinárodních projektů.
Následuje ilustrativní ukázka kategorie Antropologie, etnografie:

Antropologie, etnografie (Anthropology)
DDCSlovní vyjádřeníMDTSlovní vyjádření Poznámka
306Culture and Institutions316.7Sociologie kulturyKulturní kontext společenského života
390Customs, Etiquette, Folklore39Etnologie. Etnografie.Folklor 
391Customs and Personal Apperance391Oděv, móda, ozdoby 
392Customs of Life Cycle and Domestic Life392Zvyky, mravy, obyčeje v soukromém životě 
393Death Customs393Smrt. Pohřby. Obyčeje při úmrtí 
394General Customs394Veřejný život a společenský život. Každodenní život 
395Etiquette (Manners)395Společenské chování. Etiketa 
398Folklore398Folklor 
399Customs of War and Diplomacy Neobsazuje se 
599.9Hominidae Homo sapiens 599.89Hominidae. Hominidi - lidé 
  572Antropologie Politická, sociální, kulturní, fyzická
Pro detailnější úroveň věcného zpracování (klasifikace) je k dispozici český překlad MDT na CD-ROM. Jeho aktualizace budou probíhat na Internetu, důležitá jsou ovšem i pravidla pro použití tohoto souboru a vazba na soubory věcných autorit NK.

V NK je ověřována technologie automatického přidělování údajů pro konspekt při věcném zpracování.

Znamená to, že s aplikací konspektu v našich knihovnách můžeme (z následujícího textu by mělo vyplynout, že spíše musíme) začít již brzy. K úkolům nás, knihovníků, bezesporu patří:

  • vnášet do věcí řád
  • poskytovat uživatelům snadný přístup k informacím uloženým ve vlastních fondech i mimo ně
  • poskytovat uživatelům komplexní a kvalitní služby (= služby na úrovni doby).
A právě aplikace konspektu v širokém měřítku bude znamenat pozitivní posun ve všech jmenovaných oblastech.

Přínos využití konspektu v českých knihovnách

Úroveň budování fondů v českých knihovnách je všeobecně nízká. Tento stav je především důsledkem dlouholetého nedostatku finančních prostředků, ne však výhradně. Určitý podíl má i naše setrvačnost, nedostatečná vůle ke spolupráci a sdílení zdrojů. Toto nepříliš optimistické konstatování s netýká těch knihoven, jejichž odpověď na většinu z následujících otázek zní ANO.
  1. Patří strategie budování a rozvoje fondů k prioritám vaší knihovny a věnuje jí vedení dostatečnou pozornost?
  2. Účastní se pracovníci vaší knihovny zodpovědní za strategii budování a rozvoje fondů domácích i zahraničních konferencí a seminářů věnovaných této problematice, sledují publikační činnost v této oblasti a sami přednášejí a publikují o vlastních zkušenostech?
  3. Má vaše knihovna jasně a srozumitelně formulovanou strategii budování fondů všeobecně dostupnou prostřednictvím internetu?
  4. Má vaše knihovna jasný a srozumitelný popis fondů všeobecně dostupný prostřednictvím internetu?
  5. Má vaše knihovna podrobný akviziční profil v písemné podobě zpracovaný na základě analýzy zkušeností zahraničních i domácích knihoven?
  6. Je tento profil pravidelně aktualizován, projednáván a schvalován vedením instituce?
  7. Je tento profil všeobecně dostupný prostřednictvím intranetu/internetu a je všeobecně znám pracovníkům i uživatelům vaší knihovny?
  8. Je tento profil koordinován/konfrontován s dalšími českými/zahraničními knihovnami?
  9. Jsou dokumenty získávané do vaší instituce pravidelně konfrontovány s akvizičním profilem a vyhodnocovány z hlediska relevance?
  10. Probíhá pravidelné vyhodnocování míry využití získaných zdrojů ("klasických" i elektronických") a promítají se závěry do změny akvizičního profilu?
  11. Má vedení vaší knihovny k dispozici dostatečně přesvědčivý materiál pro získání většího objemu finančních prostředků na akvizici?

Pro knihovny, které mohou na většinu výše uvedených otázek odpovědět ano, bude implementace konspektu snadná, neboť bude znamenat pouze jinou formální prezentaci již sledovaných a podchycených údajů. Jejich zkušenost bude bezpochyby velmi cenná pro ostatní knihovny, pro které bude implementace konspektu znamenat přehodnocení a změnu přístupu k problematice budování fondů.

Co přinese implementace konspektu vedení knihovny, pracovníkům knihovny, uživatelům a spolupracujícím knihovnám?

Vedení knihovny bude mít k dispozici:

  • nástroj řízení, který umožní dynamicky přizpůsobovat budování fondů změnám v poslání knihovny a potřebách uživatelů
  • nástroj pro interní analýzu při tvorbě politiky budování fondů, výhledovém plánování, stanovení strategie a priorit
  • nástroj, umožňující systematicky se vyrovnávat se snižujícím se rozpočtem, monitorovat a přesvědčivě (formou tabulek a grafů) prezentovat jeho důsledky
  • nástroj, který poskytne údaje o sdílení zdrojů mezi knihovnami a poslouží jako podklad při uzavírání dohod v této oblasti
Pracovníci knihovny budou mít k dispozici:
  • jasnější a úplnější přehled o úrovni fondů podle oborů
  • základ pro lepší budování a rozvoj fondů podle oborového hlediska
  • nástroj pro lepší komunikaci s ostatními knihovnami
  • prostředek ke zvyšování své kvalifikace pro systematické budování fondů
Uživatelé a spolupracující knihovny získají
  • přesnější obraz o místním, regionálním, národním i mezinárodním rozložení zdrojů
  • tematickou "mapu" fondů v nejbližším i vzdálenějším okolí, což umožní přesnější směrování čtenářských požadavků a sníží přetěžování vzdálených velkých knihoven
  • informace potřebné ke koordinaci nákupu, uchovávání a ochrany fondů s dalšími knihovnami
  • standardizované prostředky k porovnávání tematického složení vlastních fondů s fondy obdobně zaměřených knihoven a k posouzení silných i slabých stránek fondu vlastního.

Konspekt a Jednotná informační brána

NK a Univerzita Karlova (UK) mají velké množství společných uživatelů a tedy i nejrůznějších (vlastních i externích) informačních zdrojů. Využití těchto zdrojů v současné době komplikuje jejich obtížná dostupnost prostřednictvím různých uživatelských rozhraní i absence jejich solidního a komplexního zmapování a zpřístupnění. Společný projekt obou institucí (podaný, schválený a financovaný v rámci VaV) s názvem Jednotná informační brána pro hybridní knihovny si klade za cíl vytvoření jednotné informační brány, která umožní uživatelům jednotný a snadný přístup ke klasickým fondům knihoven i elektronickým zdrojům (místním i vzdáleným). Aplikace v NK a na UK bude pilotním projektem, výhod informační brány budou moci využívat i uživatelé dalších institucí - volné zdroje automaticky, placené na základě oprávnění příslušné instituce. Jednou z větví projektu je i zmapování a popis fondů českých knihoven metodou konspektu. Vzhledem k tomu, že k projektu se již nyní v rámci projektu LI0108 připojila řada dalších institucí, u jejichž zdrojů bude nutné jednotným způsobem a hlavně brzy vymezit oborovou gesci a tematicky podchytit (rozdělit) zdroje pro správné napojení, je tato problematika velmi aktuální. V rámci projektu Jednotná informační brána… bude využit nástroj MetaLib včetně propojení prostřednictvím SFX. Problematice MetaLib a SFX byl věnován na semináři CASLIN samostatný příspěvek, zde bude zmíněna pouze v návaznosti na aplikaci konspektu. Další informace o MetaLibu a SFX jsou dostupné na
http://www.metalib.com/V/
http://www.sfxit.com/ .

Na základě specifikace tematické skupiny, o kterou se určitý uživatel zajímá - viz následující ilustrativní příklad (příklad je v angličtině, protože MetaLib ještě nebyl u nás lokalizován - lokalizace je součástí řešeného projektu a proběhne do konce roku 2001)

proběhne předvýběr "tematicky vhodných" zdrojů, které jsou uživateli nabídnuty.

Ve vybraných zdrojích proběhne paralelní prohledávání. Metoda konspektu bude vhodná pro rozčlenění našich zdrojů do hrubých tematických skupin - tyto skupiny budou součástí popisu jednotlivých zdrojů pro správné směrování. (Např. dotazy uživatele se zájmem o techniku nemá smysl směrovat do NK, ale má smysl je směrovat přímo do STK atp.). Pro uživatele bude také příjemné, bude-li jednotnou formou informován o síle i slabinách stávajících fondů jednotlivých institucí, strategii a perspektivách jejich dalšího rozvoje, pokud zabloudí do tematicky nesprávné knihovny, bude nasměrován do knihovny tematicky správné atd., atd., čehož lze dosáhnout vyplněním a vhodnou (uživatelsky vlídnou) prezentací následující tabulky:
KONSPEKT: úroveň tematických skupinFond:
CL=současný stav fondu (co už máme)Útvar:
AC=akviziční politika (co doplňujeme)Datum:
GL=strategie budování fonduVyplnil/a:
L=jazyk
PC=ochrana fondu
ČNázev tematické skupinyCLACGLLPCPoznámka
1Antropologie      
2Biologické vědy      
2Divadlo, film, tanec      
4Ekonomické vědy. Obchod      
5Filozofie a náboženství      
6Fyzika a příbuzné vědy      
7Geografie. Geologie. Vědy o zemi      
8Historie a pomocné historické vědy      
9Hudba      
10Chemie. Krystalografie. Mineralogické vědy      
11Jazyk, lingvistika a literatura       
12Knihovnictví a informatika - všeobecné,       
referenční literatura      
13Matematika      
14Lékařství      
15Politické vědy      
16Právo      
17Psychologie      
18Sociologie      
19Technika. Technologie. Inženýrství      
20Tělesná výchova a sport. Rekreace      
21Umění a architektura, muzeologie      
22Výchova a vzdělávání       
23Výpočetní technika      
24Zemědělství      
Postupně by mělo dojít k aplikaci konspektu a kooperaci a koordinaci mezi českými knihovnami nejen na úrovni tematických skupin, ale i na úrovni předmětových kategorií, případně hlubší.

Konspekt a Národní program rozvoje fondů

České knihovny mohou sice teoreticky od roku 1989 doplňovat své fondy zcela svobodně, přesto však nelze v žádném případě hovořit o jejich rozvoji (s výjimkou rozsáhlého zpřístupnění elektronických periodik). Příčin velmi vážné (v oblasti doplňování zahraničních tištěných dokumentů můžeme zcela bez nadsázky říci krizové) situace je několik, jejich důsledky jsou varující a nenapravitelné. Hlavní příčinou je samozřejmě chronický nedostatek finančních prostředků na doplňování fondů českých knihoven, který se odvíjí od trvalých ekonomických problémů a nevýhodného postavení knihoven a souvisejících oblastí (především kultura a vzdělání) na žebříčku priorit při každoroční "bitvě" o rozdělení dostupných prostředků v rámci státního rozpočtu.

Další příčinou je poněkud paradoxně rozvoj technologií, především internetu. Pokud chtěly knihovny "držet krok", musely (a stále musí) každoročně investovat nemalé prostředky do nákupu HW, SW, poplatků za internet, poplatků za různé služby spojené s provozem sítě a výpočetní techniky. Jejich rozpočty se však nezvyšují a tudíž zvýšené náklady neunesou, respektive unesou za cenu drastických redukcí jinde a dluhů v oblastech jiných, na první pohled méně viditelných. Jedním z vážných dluhů je právě doplňování zahraničních tištěných dokumentů. Nejde o náš specifický problém, ale o problém mezinárodní . Bývá-li počátek devadesátých let minulého století charakterizován jako období internetové euforie (vše se najde na internetu), jsme dnes svědky jakéhosi internetového vystřízlivění. V oblasti knihovnictví jsou dobrou ilustrací tohoto trendu rámcové programy Evropské komise - zatímco 4. rámcový program se svojí Telematikou pro knihovny se soustředí především na rozvoj a podporu technologií, 5. rámcový program představuje návrat ke sbírkám, k fondům. Shodné trendy se objevují na nejrůznějších mezinárodních seminářích a konferencích - v posledních letech došlo k výrazné polarizaci informačního světa, stále obtížnější vyhledávání informací na internetu a prohlubující se propast mezi tzv. viditelným a neviditelným internetem vede k rostoucímu tlaku na pořádání informací. Od knihoven, které mají právě s pořádáním informací rozsáhlé zkušenosti, se očekává v tomto směru metodická pomoc (současné taxonomie nejsou ničím jiným, než návratem klasifikací, po zkušenostech s plnotextovým vyhledáváním je opět velká pozornost věnována řízeným slovníkům) a kvalitní popis vlastních fondů, především ale návrat k budování klasických, kvalitních a spolehlivých fondů. Řada výzkumů již prokázala jejich nezastupitelnost a nenahraditelnost elektronickými zdroji. Za více než deset let, které uplynuly od internetové euforie k návratu k fondům, vznikly v oblasti budování fondů těžké škody. V ekonomicky silných zemích nejsou tyto škody tak hluboké, jako u nás a také se snadněji shánějí finanční zdroje pro jejich nápravu. U nás bude vše podstatně těžší. Škody jsou natolik hluboké, že jejich náprava je prakticky nemožná, navíc nejsou dostatečně zmapovány.

Metoda konspektu nám zde může pomoci ve dvou směrech:

  1. Umožní připravit dostatečně přesvědčivé důkazy o důsledcích mnohaletého podfinancování doplňování českých knihoven (zpětné získání údajů bude těžké, proto je třeba začít konspekt používat co nejdříve)
  2. Při snaze o získání finančních prostředků budeme muset prokázat, že máme své fondy dobře zmapované a že získané prostředky využijeme efektivně. Velký důraz bude nepochybně kladen na kooperaci při doplňování fondů a jejich sdílené využití.
Na tomto semináři byly několikrát zmíněny jednotné informační brány, které jsou nepochybně nosným tématem dneška. Ukazuje se, že pro nás zřejmě nebude problémem propojit pomocí informačních bran elektronické zdroje, včetně plnotextových, do jejichž nákupu byly v posledních letech u nás nainvestovány nemalé prostředky. Problémem však bude navigace do katalogů tištěných monografií a periodik, kde se objeví řada bílých míst.

K jejich postupnému vyplňování (tj. především získání finančních prostředků) může v budoucnu přispět připravovaný Národní program rozvoje fondů. Pro jeho přípravu a následné prosazení budeme muset velmi dobře a přesvědčivě popsat stávající neutěšený stav našich fondů, stanovit strategii jejich kooperativního budování a využívání. Metoda konspektu zde nalezne nepochybně široké uplatnění - její aplikace bude jednou z podmínek účasti v tomto programu.

Závěr a pokus o harmonogram

Je zřejmé, že metoda konspektu u nás najde široké uplatnění v mnoha oblastech. Její implementace nebude snadná, zpětně bude na mnoha místech obtížná nebo zcela neschůdná. Protože právě delší časové řady přinášejí přesvědčivé výsledky, je třeba začít se zaváděním konspektu co nejdříve. V NK bude zahájeno experimentální přidělování tematických skupin a předmětových kategorií konspektu v rámci projektu Jednotná informační brána ve druhé polovině roku 2001. Postupně dojde k jejich zpětnému přidělení v časovém horizontu pěti let. Výsledky NK budou k dispozici ostatním knihovnám. Ještě v roce 2001 se na úrovni tematických skupin konspekt zřejmě uplatní v dalších knihovnách participujících na projektu Jednotná informační brána. K širokému uplatnění konspektu pak dojde v rámci Národního programu rozvoje fondů, kde budou jednotný popis fondů pomocí konspektu i jasně formulovaná strategie rozvoje fondů včetně kooperačních vazeb povinnou vstupenkou. Časový horizont si netroufám odhadnout. Troufám si ale tvrdit, že je společným zájmem nás všech, aby byl co nejkratší.


Sborník  |  Přednášky  |  Pracovní dílny  |  Akvárium  |

Design © 2001 Zuzana Řepišová, Ilona Trtíková